🧼 Srážení textilu: Co to vlastně je, proč k němu dochází a jak to řešíme u Píďa Style
Srazilo se vám někdy nové oblečení po prvním praní? Nejde o chybu výrobce – jde o běžný jev zvaný srážení textilu. Tento jev je důležitý zejména u dětského oblečení, kde i drobná změna velikosti může ovlivnit pohodlí dítěte.
V tomto článku si vysvětíme, co srážení způsobuje, jak se s ním pracuje v domácím i profesionálním šití, co mohou udělat švadlenky i značky jako my, a jak tento proces řešíme v Píďa Style.
🔍 Co je to srážení textilu?
Srážení je trvalé zmenšení rozměrů látky – nejčastěji po prvním praní, sušení nebo žehlení. Děje se to proto, že při výrobě je látka mechanicky napínána nebo chemicky ošetřena, a až při běžné údežbě se vlákna uvolní do přirozeného stavu.
Typické míry srážení:
- Bavlna 100 %: 5–10 %
- Bavlna + elastan: 2–5 %
- Polyester a syntetika: 0–2 %
- Plátno, kepr, froté, úplety: 4–10 %
📘 Zdroj: Zdeněk Karpíšek – Textilní materiály v oděvnictví, INPRESS, 2016
🏢 Co dělají (a někdy nedělají) výrobci látek
Někteří výrobci látky během výroby stabilizují – například sanforizací, průmyslovým praním nebo napařováním. Cílem je snížit budoucí srážení na minimum.
Taková úprava je běžná hlavně u tkanin (např. plátna).
Ale v běžném maloobchodním prodeji látky není tato informace standardně uváděná – a pokud k ní nedostaneme písemné potvrzení, nelze na ni spoléhat.
My v Píďa Style látky nakupujeme od dodavatelů, kteří poskytují certifikaci OEKO-TEX® Standard 100, třída I, což zaručuje zdravotní nezávadnost, ale nezaručuje, že látka byla předsrážená.
🧦 Jak se se srážením pracuje: tkaniny vs. pleteniny
Tkaniny – např. plátna, kepry
Zde se nejčastěji používá sanforizace – průmyslový proces, při kterém se látka pod vlivem páry a tlaku mechanicky předsráží.
Pleteniny – např. úplety, teplákoviny, rib
U těchto pružných materiálů se používají jiné, šetrnější metody:
- Relaxace látky – nechání „odležet“ po výrobě
- Parní úprava (steaming) – průmyslové napařování
- Průmyslové praní a sušení
- Kalendrování – válcování mezi horkými válci (méně běžné u dětských látek)
📘 Zdroj: Kadolph, J.J. – Fabric Science, 10th ed., Fairchild Books, 2010
🧵 Co mohou udělat švadlenky a malovýrobci
Pokud šijete doma, doporučuje se:
- Látku předem vyprat a přežehlit
- nebo ošetřit napařováním pomocí parní žehličky
Oba způsoby pomáhají látce "sednout" ještě před šitím a minimalizovat srážení po prvním praní hotového výrobku. Vhodná je i praktická zkouška – odstřihnout malý vzorek, změřit a po vyprání porovnat.
👶 Jak to řešíme u nás v Píďa Style
V Píďa Style šijeme oblečení pro nejmenší, kde záleží na přesnosti a pohodlí. Proto s každým materiálem pracujeme zodpovědně:
- Každou látku preventivně napařujeme pomocí běžné parní žehličky
tím simulujeme teplotu a vlhkost, které působí při běžném praní.
- Každý nový materiál testujeme
pereme, sušíme, měříme a sledujeme, jak se chová.
- Střihy upravujeme podle potřeby
pokud látka při testování změní rozměry, přizpůsobíme se.
Tímto způsobem minimalizujeme riziko, že se oblečení po vyprání výrazně srazí nebo přestane sedět – i bez toho, abychom předstírali, že máme tovární vybavení.
🗒 Shrnutí v přehledu
Materiál | Míra srážení | Co může udělat výrobce látky | Co dělá Píďa Style |
---|---|---|---|
Bavlna 100 % | 5–10 % | Sanforizace, průmyslové napařování | Napařování žehličkou, testování |
Bavlna + elastan | 2–5 % | Relaxace, praní | Napařování, střihová korekce |
Polyester | 0–2 % | Obvykle bez nutnosti úprav | Ověření, testování |
Úlplety, rib | 5–8 % | Steaming, relaxace | Napařování, kontrola v praxi |
📓 Odborné zdroje
- Karpíšek, Zdeněk: Textilní materiály v oděvnictví, INPRESS, 2016
- Kadolph, J.J.: Fabric Science, 10th ed., Fairchild Books, 2010
- ISO 6330 – Textiles – Domestic washing and drying procedures for textile testing
- Textilní zkušební ústav Brno: https://www.tzu.cz
-
OEKO-TEX® Standard 100: https://www.oeko-tex.com
🔹 Tento text je postaven na zkušenostech z praxe a odborné literatuře – ať už šijete doma, nebo vybíráte oblečení pro své děti, srážení látek je téma, které stojí za to chápat.